Allegory of covid

Alegorie Covidu

Problematikou současného figurálního porcelánu se zabývám již delší dobu. Porcelánová socha mě nepřestává fascinovat a její tradice a řemeslné umění už je dnes mnoha lidem vzdálené.

Diplomová práce je tedy pokusem o renesanci figurální porcelánové plastiky, které je v dnešní době na trhu nedostatek. Práce je taktéž snahou
o zobrazení a zaznamenání momentálně velkého tématu pandemie. Současný divák by tak mohl dílu porozumět a ztotožnit se s ním.

Mým záměrem je nenásilnou formou poukázat na aktuální pandemickou krizi. Sošky představují momenty, které změnily životní tempo a pohled na některé věci, které byly samozřejmostí. Poukazují také na mimořádná a ochranná opatření v nouzovém stavu.

V projektu zpodobňuji situace, které se mě osobně dotýkají nejvíce. Zachycuji obyčejné, banální situace, které se pro nás během lockdownu a s příchodem covidu zásadně proměnily. Vybrala jsem si tři příznačné momenty, které zahrnují oblast služeb, gastronomie a svobody, ale také další rovinu a to, jak se každý člověk se situací okolo korony vyrovnal po svém. Snažím se jimi v člověku vyvolat pozitivní pocity, ale záměrem není situaci zlehčovat. Je pro mě důležité vyobrazovat skutečnost vkusně, zároveň s jistou nadsázkou.

Allegory of covid

I have been dealing with the contemporary figural porcelain for a long time. The porcelain sculpture continues to fascinate me, and its traditions and craftsmanship that are already estranged from many people.

My diploma thesis is therefore an attempt at a renaissance of figural porcelain sculpture, which is currently in short supply on the market. The work is also an attempt to depict and record the currently large topic of the pandemic. The contemporary viewer could thus understand the work and identify with it. My intention is to point out the current pandemic crisis in a non-violent way.

The statuettes represent moments that changed the pace of life and the view to somethings that were a matter of course. They also point to emergency and protective measures in an emergency.

In my work I depict situations that affect me personally the most. I capture ordinary, banal situations that changed fundamentally for us during the lockdown and with the arrival of the covid. I chose three characteristic moments, which include the area of services, gastronomy and freedom, but also another level and how each person coped with the situation around in his own way. I try to evoke positive feelings in a person, but the intention is not to downplay the situation. It is important for me to portray reality tastefully, at the same time with a certain exaggeration.

Kurýr

// součástí sbírky Uměleckoprůmyslového muzea v Praze

2021
30 × 27 × 19 cm
limitovaná edice 50 kusů

Reflektuje oblast (hlavně) pohostinství. Zvolila jsem ji, protože neumím vařit a doposud jsem neměla příliš prostoru a času se to naučit. Stravovala jsem se proto převážně v restauracích. Donášková služba se tak stala alternativou, jak se doma najíst a podpořit místní podniky. Zároveň vnímám to, jak se díky možnosti dovozu jídla domů stírají rozdíly mezi luxusními podniky a těmi řadovými. Ať už si tedy objednám ze sebelepší restaurace, jídlo většinou přinese podobně oblečený kurýr ve stejné tašce. Jídlo tak vypadá více tuctově a přicházíme o požitek z rituálu stolování. V druhé poloze může odkazovat na druhou z cest vyrovnávání se se současnou situací: člověk, který přijde o práci nezoufá, a snaží se najít východisko. Přizpůsobí se situaci a najde si nové zaměstnání. V pozitivnějším případě se tak například číšník stane kurýrem.
Sportovní mužská postava kurýra na kole se snaží zachytit moment předání jídla ve spěchu, pouze mezi dveřmi, aby mohl rychle k jinému zákazníkovi.
V napětí a stresu si ani neodkládá kolo, protože na něj čeká mnoho dalších objednávek. Podstavec navozuje atmosféru terénu a přispívá k dojmu akčního dění.
Aktuálním atributem je obří krabicový termoregulační batoh plný jídelních boxů a papírová taška nebo krabice s jídlem, kterou předává zákazníkovi.

Courier

// in the collection of Museum of Decorative Arts in Prague

2021
30 × 27 × 19 cm
limited edition of 50 pieces

I chose it because I can't cook and I haven't had much space and time to learn it yet. Therefore, I ate mostly in restaurants. The delivery service has thus become an alternative for eating at home and supporting local businesses. At the same time, I perceive how, thanks
to the possibility of importing food home, the differences between luxury businesses and ordinary ones are blurred. So whether I order from the fancy restaurant, the food will usually come from a similarly dressed courier in the same bag and we lose the enjoyment of the dining ritual. On the second hand, it can refer to the ways of coping with the current situation: a person who loses his job does not despair and tries to find a way out. He adapts to the situation and finds a new job. In a more positive case, for example, the waiter becomes a courier.
The athletic male figure of a courier on a bicycle tries to capture the moment of handing over food in a hurry, just between the doors, so that he can quickly reach another customer. He doesn't even put off his bike in tension and stress, because he has many more orders waiting for him. The pedestal evokes the atmosphere of the terrain and contributes to the impression of action.
The current attribute is a giant boxed thermoregulatory backpack full of dining boxes and a paper bag or box of food, which it passes on to the customer.

Procházka po deváté

// součástí sbírky Uměleckoprůmyslového muzea v Praze

2021
26 × 19 × 14 cm
limitovaná edice 50 kusů

Symbolizuje nesvobodu – omezení volného pohybu – způsobenou různými nařízeními vlády. Tato soška je z jedné strany alegorií na možnost, jak vycházet z vlastního bytu po deváté hodině večerní. V druhé poloze se můžeme zamýšlet nad vynalézavostí člověka ve vyhrocených situacích, ale také na charakter lidí, kteří mají „na salámu“ a aby mohli opatření obejít, udělají cokoliv. Třeba si pořídí i psa.
Opět se jedná o mužskou postavu, tentokrát představující staršího, podsaditého muže s pejskem. Pán vychází ven zásadně jen pár metrů od hlavních dveří, nejdál však okolo bloku. Stejně jako výběr typu osobnosti pro figuru, výběr plemena psů jsem taktéž zvolila po delším pozorování situace v okolí.
Rouška pod bradou je typickým symbolem pro pandemii a stává se jeho hlavním atributem. Podstavec jsem zvolila čistý a jednoduchý, pouze s lehkým detailem po straně. Tvoří bezpečnou základnu pro lidskou figuru a figurku psa. Zejména pro variaci, která obsahuje subtilní a křehké vodítko se stává stabilním prvkem. Zároveň zasazuje figuru do pomyslné situace a dává prostor pro vznik dialogu mezi páníčkem a psem.

A walk after nine

// in the collection of Museum of Decorative Arts in Prague

2021
26 × 19 × 14 cm
limited edition of 50 pieces

It symbolizes the lack of freedom - the restriction of free movement - caused by various government regulations. On the one hand, this statuette is an allegory of the possibility of leaving one's own apartment after nine o'clock in the evening. On the second hand, we can think about the ingenuity of a person in aggravated situations, but also about the character of people who don’t give a damn and will do anything to circumvent the measures. Maybe even get a dog.
Again, this is a male figure, this time representing an older, stocky man with a dog. The man comes out only a few meters from the main door, but furthest around the block. As well as the choice of personality type for the figure, I also chose the choice of dog breed after al ong observation of the situation in the area.
The mask under the chin is a typical symbol of a pandemic and is becoming its main attribute. I chose the stand to be clean and simple, with only a simple detail on the side. It forms a safe base for the human figure and the dog figure.
Especially for a variation that includes a subtle and fragile leash, it becomes
a stable element. At the same time, it puts the figure in an imaginary situation

Stříháníčko

// součástí sbírky Uměleckoprůmyslového muzea v Praze

2021
21 × 18 × 14 cm
limitovaná edice 50 kusů

Alegoricky zobrazuje oblast služeb, konkrétně kadeřnictví, které byly přes lockdown nečinné. V druhé poloze je symbolem negativního dopadu na lidskou psychiku, člověk propadá nudě, zoufalství až depresi.
Ženský akt, ve zdánlivě nepohodlné či nepřirozené pozici, odkazuje na bezradnost dívky, jež se snaží vlastními silami zkrášlit se a ostříhat si ofinu. Tuto kompozici jsem zvolila záměrně, protože divákovi dává prostor k sebereflexi. Může u něj vyvolávat pocity nekomfortu, neznalosti, útrpnosti a zoufalosti zároveň. Přes křečovitost výrazu se však stále snažím, aby působila žensky a harmonicky.
Emblémem současnosti je stříhání ofiny. Návodů a doporučení, jak na „perfektní střih“, lze na sociálních sítích najít spoustu. Výsledek je v mnoha případech spíše groteskní, stejně tak reakce vyděšených dívek, když se po aktu spatří v zrcadle.

Woman bravely cuts her own bang and quickly regrets it

// in the collection of Museum of Decorative Arts in Prague

2021
21 × 18 × 14 cm
limited edition of 50 pieces

Allegorically shows the lack of services, specifically hairdressing, which were inactive during the lockdown. On the second hand, it is a symbol of a negative impact on the human psyche, a person falls into boredom, despair and even depression.
A female nude, in a seemingly uncomfortable or unnatural position, refers to the helplessness of a girl who tries to beautify herself and cut her bangs on her own. I chose this composition deliberately, because it gives the viewer space for self-reflection. It can evoke feelings of discomfort, ignorance,
suffering and despair at the same time. Despite the convulsive expression, however, I still try to make her look feminine and harmonious.
The emblem of the present is cutting the bangs. There are a lot of instructions and recommendations on how to "perfect cut" on social networks. The result is in many cases rather grotesque, as is the reaction of frightened girls when they see themselves in the mirror after the act.